Město Kostelec na Hané
Kostelec na Hané

Historie


Osídlení regionu

Osídlení regionu po celý pravěk až po dobu hi,storickou bylo podmíněno vhodnými geografickými a klimatickými podmínkami, které občanům vyhovovaly. Přímo v katastru kosteleckém se zachovala celá řada sídlištních lokalit z různých období pravěku, na nichž se do současnosti nachází především zlomky keramiky – zbytky hliněných nádob, zbytky nástrojů, doklady různých výrobních činností, kosti chovaného a konzumovaného dobytka. Kromě menších hrobových nálezů se zde našla a byla prozkoumána i dvě rozsáhlá pohřebiště (pohřebiště kultury lužické a pohřebiště germánské později i zvané římské). Nálezy z výzkumů jsou uloženy (některé vystaveny v expozicích ) dílem v prostějovském a dílem v olomouckém muzeu.

Žárové hroby z doby germánské – později zvané římské, na kosteleckém pohřebišti byly uloženy do země někdy v průběhu 1. pol. 3. stol. nacházely se napravo od silnice k Hluchovu poznačených na katastr. mapě parc. čísly 1540/1 , 1541/1 a 1542/1. Zdá se pravděpodobné, že i tři římské mince ze III. století po Kristu i denár Caracallův, nepochybně pocházejí z těchto hrobů. Kostelecké pohřebiště je prvním na Moravě, které bylo systematicky prozkoumáno. Ze všech 467 hrobů, vesměs mělce v zemi uložených, jenom v pěti scházela popelnice a kosti ležely v zemi na hromádce. V hrobech se našly železné i bronzové přezky, sponky, železné nože, denár Probův (276-282 po Kr.), skleněné korály. Ozdoby ze skla, až na nepatrné výjimky, byly žárem zničeny. Vzácně se naskytly předměty vyřezané z kosti nebo vybroušené z kamene. Usilovné pátrání po sídlišti, jež by k hrobům kosteleckým náleželo, nemělo dosud žádoucího výsledku. Průzkum těchto lokalit prováděl v letech 1927-1931 prostějovský archeolog, učitel Antonín Gottwald. Kostelecké pohřebiště z doby germánské je nejrozsáhlejším pohřebištěm v naší republice.


Kostelec na Hané

První archivní zmínky o Kostelci nacházíme až v r. 1131 na pergamenové nadační listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka ( 1126-1150), na které jsou uvedeny všechny osady, patřící k hlavnímu kostelu sv. Václava v Olomouci.

V následujících 150 letech se o Kostelci nezachovaly žádné zprávy.

Z konce 13. stol. se dovídáme, že byl majetkem Mikuláše, vévody opavského, levobočka krále Přemysla II, který byl držitelem panství plumlovského. Roku 1311 prodal Mikuláš panství Janu Lucemburskému, tento zase r. 1325 pánům z Kravař (1325 – 1466).

Rok 1420, který je znamením počátku husitských válek, přinesl pro vnitřní správu důležitou změnu. V tomto roce padlo bitvě pod Vyšehradem Jindřich z Kravař, pán na Plumlově a tedy i nad Kostelcem. Tři roky předtím dal kosteleckým privilegium od umrtě , jak je napsáno v nejstarší český psané listině na okrese. Kostelečtí poddaní se znenáhla osvobozovali od různých povinností k plumlovským, rozšiřovali svou hospodářskou a správní autonomii, takže se kvapě blížili měšťanům.

V roce 1466 přešel Kostelec sňatkem Johany z Kravař na jejího manžela p. Heralda z Kunštátu a po jeho smrti r. 1490 se stal majetkem pánů z Pernštejna (1490 – 1595 ). Jejich znakem byla známá zubří hlava. Za nich se Kostelec těšil velkému blahobytu, neboť tento rod obdařil Kostelec četnými výsadami, které podporovaly jeho hmotný rozkvět a značně rozšířily obecní a církevní samosprávu .

Výsady, které páni z Pernštejna udělali Kostelci

  1. Právo obsazovati svobodně faru
  2. Právo svobodného nálevu vína
  3. Právo svobodného vaření piva
  4. Darovali kosteleckým vinohrady na Kučné a Kašné hoře na Kosíři . (To jim umožnilo pěstovat víno a řídit se podle horenského práva, platného pro celou Moravu. Právo myslivosti však kostelečtí ve vinohradech neměli)
  5. Osvobodili je od povinností lovení ryb.
  6. Zrušili pěší robotu menším usedlíkům.

Obci se dostalo práva mílového t.j. v obvodu 1 míle od ní nesměl se usadit žádný řemeslník a živnostník. Místo dřívější černé pečeti byla udělena Kostelci pečeť zelená, jakou užívala města. Obec vlastnila Bezděkovský dvůr, měla svůj pivovar, sladovnu, lázně, byly zde konány výroční a později týdenní trhy. Robota byla odváděna ve formě poplatků.

R.1539 byly Janem z Pernštýna potvrzeny artikule pěti řemeslnických cechů: ševcovského, krejčovského, kovářského, řeznického a tkalcovského.

V roce 1595 přešlo panství plumlovské s Kostelcem v držení rodu Lichtensteinského. Liechtensteini, kteří vládli z hradu Plumlova městu Prostějovu, třem městečkům (Plumlov, Kostelec, Určice) a 25 vsím v okolí, vlastnili toto panství až do roku 1848. Kníže Karel 1. (1595 – 1627) potvrdil Kosteleckým všechny výsady a rozmnožil je ještě tím, že je osvobodil od stavění sirotků na zámek a od dalekých fůr, dal obci právo udělovat sirotkům povolení k sňatku jak v obci, tak i mimo ni (toto právo měla jinde pouze vrchnost ).

Bělohorská katastrofa zastavila další rozvoj obce a třicetiletá válka uvrhla obyvatelstvo do bezměrné bídy. Obec ztratila Bezděkovský dvůr a za účast na povstání proti císaři pozbyla pivovar, sladovnu a veškerá privilegia. Obyvatelstvo muselo knížeti postavit poplužní dvůr (1632) a konati všechny roboty. Kostelec klesl na obyčejnou poddanskou obec s otrockými nevolníky. Za třicetileté války utrpěla obec tak , že 2/3usedlostí zpustli a v r. 1650 bylo zde něco přes 200 obyvatel. V r.1645 se v celé farnosti narodilo 1 dítě. Pusté usedlosti tenkrát hojně osídlovali Němci.

Přes 200let sténal Kostelec pod vládou liechtensteinské vrchnosti. Jen jednou se jim podařilo dosáhnout úlevy a to za Josefa Václava Liechtensteina, ale tato úleva platila pouze na dobu jeho vlády, aby se Kostelečtí nemohli dovolávat svých výsad, byly jim dotyčné listiny vrchností odňaty (r. 1764).

Rok 1848 přinesl osvobození od patrimoniálního jha, ale poroba byla příliš dlouhá a krutá, než aby mohl nastati hned obrat k lepšímu. Kromě toho byla obec postižena dvěma katastrofami (r.1839 a 1867), kdy větší její část vyhořela. V Kostelci byly odedávna dva svobodné dvory: Bezděkovský a Brabantský, jejichž držiteli byli většinou příslušníci nižší šlechty. Panská budova dvoru Brabantského, který se později nazýval Skrbenský, byl v nynějším domě č. 96 a hospodářské budovy na Dvorku. Bezděkovský dvůr byl na nynějších Novosadech.

Čilejší ruch v obci nastal teprve v 60.letech minulého století.

Rychlý kontakt

Kostelec na Hané
Jakubské nám. 138
798 41 Kostelec na Hané

Tel. 582 373 203
E-mail: mestskyurad@kostelecnh.cz

Počasí

Počasí dnes:

14. 10. 2019

Bude jasno až skoro jasno, odpoledne přechodně až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 19 až 23°C. Noční teploty 11 až 7°C.

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Září víno vaří, říjen víno pijem.

Pranostika na akt. den

Včas-li padá lupení, na rok pěkné osení.

Emailový zpravodaj

Novinky e-mailem
04008001200
m
Zobrazit na Mapy.cz